Chladné zbraně Wehrmachtu
Německý bajonet Mauser K 98k
Historie tohoto slavného bajonetu
Tyto bodáky jsou typyckým příkladem jednoduchého nožového bodáku s 25 cm dlouhou čepelí s příčkou bez hlavového kroužku s masivní hlavou, který se definitivně prosadil v čase zákopových bojů 1. sv. války na úkor delších šavlových bodáků, typycké pro tehdejší období. Krátký bodák SG 84/98 byl vyvinutý do roku 1905 spojením desingu starších čepelí nožových bodáků SG 71/84 a rukojeť nového šablonového bodáku SG 98. Tento typ bodáku byl zaveden pod označením Seitengewert SG 84/98, především u nově vznikajících kulometných oddílů a jiných technických jednotek. V období první světové války byla rukojeť zjednodušena a po roce 1915 doplněna tepelným chráničem, označení bodáku bylo změněné na SG 84/98 nA (neuer Art), nového druhu. Předcházející typ byl zároveň dodatečně označený jako starší vzor SG 84/98 aA (alter Art). Pochva pro starší typy byla ještě vyroben z kůže s ocelovým kováním, novější typ už používal pochvy lisované z ocelového plechu. Pro důstojníky byli bodáky opatřené pilkou na krku čepele což bylo typické pro německou armádu z období do roku 1917. V čase trvání Weimarské republiky, na konci 20. roků, velení Reichswehru objednalo u známé frmy Weyersberg a Kirschbaum ze Solingenu větší množství bodáků SG 84/98, kterých konstrukce doznala drobné úpravy (skrácení délky tepelného chrániče, drážky v hlavicích šroubů, úprava ústí pochvy),ale hlavně bodáky byli celé opatřeny povrchovou moderní úpravou , čím se vytvořil poslední vzor bodáku systému Mauser 98 který se zavedl spolu z karabinou Mod. 98 jako standartní druh pěchotní zbraně v nově vznikajícím Wermachtě po nástupu Adolfa Hitlera k moci. Tento typ bodáku je mezi sběrateli označován jako SG 84/98, III. Typ, anebo bodák pro karabinu Maser 98k, přičemž oficiálně zůstal název SG 84/98. Produkce posledního modelu probíhala v celém období 1934-45, přičemž bodáky mají velmi rozmanité výrobní značení. Je to zapříčiněné především větším počtem výrobců a zároveň různým druhem používaného kódování jmen výrobců. Na jejich výrobě se podílelo celkově asi 19 firem. Pro sběratele se tím otevírá velké pole působnosti. Mauser 98 Mauser 98
Tak takhle vypadá , nejznámejší bajonet na německého Mausera K98k, vpravo vidíme vyrobní číslo a iniciály,POZOR! nikoli značku výrobce , ta je na zadní straně nebo také na hlavici
ČÍSELNÉ KÓDY
V období 1934-37 se používali na označení výrobců tzv. ,,číselné kódy“ které se značili velké S lomítko, nebo tečkou a 3 čísla, přidělené jednotlivému výrobci (např. S/172, S/185, S/245, S.178) Vybrané číselné kódy výrobců bodáků jsou v připojené tabulce.Číselné kódy byli na bodákách doplněné kódem roku výroby, pro rok 1934 bylo použito velké K, pro rok 1935 písmeno G, pro rok 1936 S, ale to se už na bodákách v této podobě nevyskytuje. Od roku 1936 se používalo normální označení roku výroby číškami, případně zkráceným posledním dvojčíslím roku - ,,36“. Celý výrobní kód bodáku například z roku 1934 je tedy vytvořený z číselného kódu výrobců, doplněné kódem příslušného roku výroby (například S/155K, nebo S/184G z roku 1935 a S/244) 1936). V období 1937-1940 se číselné kódování výrobců přestalo používat, souvisí to asi s nově otevřeným vyzbrojováním německa v polovině 30. let. Výrobci označovali výrobci svojemi uměnami nebo jmény firmy. Rok výroby v posledního dvojčíslí byl umístěn na krku čepele v blízkosti příčky a v plném tvaru pod jménem výrobce pod ústím pochvy. (Např. Berg. & Co. 1937, E. u. F. Hoerster 1938,WKC 1940). Od roku 1937 se zavedlo používání plastových na místo původních . Jejich barva se pohybuje v odstínech černé barvy, přes hnědou až po červenou, na lepší manipulací se tyto povrchy jsou opracované 7 drážkami.
PÍSEMNÉ KÓDY
V polovině roku 1940 po rozpoutání bojů celé Evropě se zavedlo opět kódované označení výrobců, ale tentokrát se používalo tzv ,,písemné kódování“ současné se z maximálních znaků ze třech malých čísel písmen abecedy (například ab, crs, fze). Poslední dvojčíslí roku bylo přemístěné z krku čepele před nový písemný kód na levou stranu čepele, případně pod něho. I z tohohle pravidla existují vyjímky. Písemné kódy byli pro sběratele známé už po válce a taktéž jsou seřazeny v tabulce. Na konci roku 1944 došlo často k úniku informací z německých zdrojů. Přesto se přistoupilo k přečíslování podniků. To se ale nepovedlo zrealizovat do konce války. Jen velmi málo firem dostalo nové číselné kódy. Ty byli přidělované od kódů ,,ozz“ a vyšší. U firem vyrábějící bodáky 98k se vyskytlo nové značení jen u dvou firem a to s kódy pyy a sgx. Přidělení těchto dvou nových kódů se podařilo zjistit na základě výzkumu sériových čísel a odlišných výrobních charakteristik používaných u různých firem
Německý útočný nůž vz. 42
Wehrmacht byl tímto útočným a účelovým nožem ozbrojen v roce 1942. Byl určená pro pušku Mause K98 . Byl dlouhý 29.5 cm. Kovové části byli z oceli, rukojež z hnědého bakelitu. Čepel byla ostrá a na konci zahrocená. Snímatelná rukojeť ukrývala soupravu nástrojů z kalené oceli- šídlo,vývrtka, nožík s otvíračem konzerv a malý šroubovák.
Důstojnický kordík
Důstojnické kordíky byly vyrábeny hlavně firmou Carl Eickhorn v Solingenu. Značka vyrobce by měla být na kordíku vyryta. Kovové části byli patinovány na staré stříbro. Hlavice byla ozdobena dubovými listy, rukojeť byla z oranžového plastu. Pochva která není zobrazená byla také ocelová, měla závěsy které byly utkány z příze barvy hliníku. Kovové časti s rytými dubovými listy byly matně stříbrně patinovány. Šnůra se střapcem na rukojeti byla ovinuta přízí v odstínu hliníku.
Maršálská hůl
Podle všeho byla obložená sametem, orlice byly ze zlata, bližší informace nefíím :-(